Co se dejě, dělo a co se chystá...
23.9.2017 - No co si budeme povídat, Fíbí prostě zapadla do smečky a asi po třech týdnech si jí vzal do pelechu konečně i Belma. Uvědomila jsem si, že je vlastně dobře, že je s námi, protože alespoň mlaďoši řádí spolu a já je můžu v klidu pozorovat z gauče. Samozřejmě venku jim dám oběma co proto, ještě nejsem úplně za zenitem 
Chodíme všichni tři na cvičkák v Kralupech, moc se nám tam líbí. Mě baví úplně všechno, aspoň na ty telata můžu machrovat svým uměním, Belma má rád jen obrany, jinak je totálně otrávenej. Tomu vůbec nerozumím, je to puberťák bláznivej. No a Fíba se ukázala jako talentovaný agiliťák, což jí moc závidím, páč já už toho moc nenaskáču. Ale panička nás stejně bere obě a tak si můžu probíhat alespoň štěňátkovský trasy 
Jo a páníček se učí figurantem. To je takový bájo, páč já si konečně můžu zase kousnout a i do rukávu!
5.6.2017 - Aby toho všeho nebylo málo, tak si představte, že mám doma další vtěrku, chjo... Myslela jsem, že se mi to snad zdá! Že když jsme hromadně jeli na kukačku takovou dálku, že to vyplašený a šíleně ušatý štěně je jen na pozorování. A my jsme si jako odvezli domů??? Prej Fíbí a že je to chudáček... Pěknej chudáček. Roztrhá vše, na co přijde, ona si snad vůbec tak krásnýho domova neváží. A že by z nás s Belmondem měla nějakej respekt, to se teda taky říct nedá. Hned se mi nacpala do pelíšku a já s ní musím spát. Musím, protože Belma je dóóóst uraženej a naštvanej.
12.4.2017 - Další zprávy z našeho psího ráje :-)
Mr. Belmondo už se tu pořádně zabydlel a v naší venčící smečce, která má už 8 psů si začíná hrát na velký kápo. To jsem zvědavá, kdo mu z kamarádů jako první zakroutí krkem. Nebo, že by mu tu velitelskou roli předali? No to se mi úplně nezdá :-).
Je to teda těžký takhle na rovinu napsat, ale asi toho ztřeštěnce začínám mít ráda. On už k nám prostě patří a vyplnil druhou půlku gauče :-).
5.2.2017 - Vyrazili jsme hromadně s tou naší novou modelínou Belmondem na jeho první výstavu do Brna. No zážitek to byl nevšední, to se musí nechat a i když nerada, tak přiznávám, že se ten mrňous předvedl nádherně. On to snad věděl, že na něj všichni upřeně civí...no ale dělal, že je mu vlastně šuma fuk. Ale je mi jasný, že se uvnitř klepal jak drahej pinč :-)
Sice byl v kategorii sám, ale posudek má krásný. Ve 4 měsících má tedy VN1.
A jestli se chcete zasmát, tak tady je paničky příhoda z cesty do Brna, která měla veliký ohlas :-).
Jak jsme vyrazili na výstavu psů do Brna, aneb uděláme si výlet vláčkem…
Tak už si pohodlně sedíme ve vláčku do Brna, ale to bylo něco zas :-).
Tak krásně nám to doma vycházelo, vše v pohodě a klídku zabalíme, snídanička..., vyrazíme autem k nádraží o téměř 35min dříve, což Ti, co nás znají, vědí, že je to náš nadlidský výkon – vyjet včas a ejhle! Ono nebylo kde zaparkovat.
Parkoviště, které je u nádraží a bývá přeci normálně prázdné, je nacpané k prasknutí a všude kolem placené ulice. Čas se krátí, auto se nám nepodaří zmenšit ani na polovinu, a přestože se nám zdá každý kousek plácku, že se tam s tím skoro Smartem nacpeme, tak se nám to nepodaří.
V domnění, že vlak jede v 10:47, mě Luky vyhazuje v 10:35 před nádražím s oběma psy, dvěma najednou už ne tak malými bágly, neb v tu chvíli se ukázala jejich pravá váha asi 50kg/ks, a jedním mini batůžkem, na který už nebyla ani malá část mého těla, kde by držel.
Luky zadriftuje jako profesionál, vyráží hledat místo, zatímco já se plahočím jak vánoční strom do haly a když mi upadnou všechny batohy, zděšeně zjišťuji, že vlak odjíždí v 10:42, což je za 5 min a to Luky ani netuší. Popadám batohy, Belma se mi vysmekne a začne lítat po hale...Jeden obří batoh padá doleva, druhý doprava, já řvu na Belmu, který se mi směje do obličeje a vesele poskakuje po kolemjdoucích lidech. Agnes je chudák oběšena na zamotaném vodítku, já zoufalá.
Tři minuty před odjezdem se řítím podchodem opět v plné páře s tunovými "příručními" zavazadly, tažena smečkou splašených a vytelených psů, běžících ještě ke všemu každý jiným směrem. Dobíhám minutu před odjezdem vlaku ke dvířkám, vidím funícího Lukyho a cítím úlevu. Vpadnu do chodbičky vlaku a v tom mě osvítí duch svatý a volá na mě z nebes - ty trubko, kde máš svůj minibatůžek...
Podotýkám, že ten jediný a Belma jsou opravdu jediní z naší gigantické výbavy, bez kterých se na výstavě prostě neobejdeme. Mám tam všechny doklady, potvrzení, očkováky, peníze a mobily.
Vyletím z vlaku s řevem tygra v říji, že nemám batůžek a sprintem beru schody snad po deseti. Letím do haly, kde mi proste někde musel spadnout z ramene, ale v tom fofru jsem byla ráda, že ovládám své spřežení s nákladem a vnímat všechny věci prostě nešly...
Hlavou se mi honí, jestli mi vlak se všemi ujede, jestli tam batoh nikde nebude, jestli si na mokré podlaze zlomím jen jednu nohu nebo rovnou obě a v tom, když přepadávám přes poslední schod, se mi rozsvítí světelný tunel z nebes a míří přímo na ten mini kousek mé důležité výbavy :-).
Rychlostí blesku ho popadám, děkuji Bohu, že si ho nevšiml žádný místní bezdomáč a letím přes celé nádraží k našemu vlaku. Plíce a průdušky za mnou vlají v důsledku maximálního vypětí a šoku, nožičky kverdlajíce se jak na mydlinkách...
Skáču šipku do otevřeného vlaku, děkovně kývu na průvodčího, který počkal, dostávám infarkt a jen z dáli slyším smích od našich spřízněných duší, které pohotově zareagovaly a chytly oba psy, když jsem je zahodila a vystřelila jak Superman z vlaku pryč :-).
Padám na sedačku, zjišťuju, že mám úplně svlečený kalhotky a legíny přes ně na půl žerdi :-). Plíce a průdušky cpu zpět na své místo dalších 25 minut, ale podařilo se a já děkuji vesmíru, že byl na mě tak hodný, že mě nechal to žebradlo najít, místo toho, abych byla nasraná, že nám nepřihrál na cestu jedno jediné krásné parkovací místo...Amen!
14.12.2016 - Tý brďo! Už jsem tady věky věků nebyla. No hlásím, že jsem pořád kus psa, a i když mám vážnou spondylózu a kyčle na dvě věci, tak si nedávám otrávit život a díky masíčku a tréninkům s paničkou stále lítám jako ďas :-).
No ale, kdybyste věděli, co se nám všechno odehrálo. Panička si vzala paníčka za manžela, přestěhovali jsme se do krásného domečku v Lešanech, kde je naprostý psí ráj. Všude samej kamarád a je nám tu prostě blaze, až jsem se vám z toho úplně přestala počůrávat, takže už nemusím nosit na noc trencle. A to už mi panička říkala, že je budu mít napořád :-). Ha, to jistě! :-).
No a další neskutečnou novinkou je, že mi přibyl do pelíšku vetřelec. Jmenuje se Belmondo Canina Rosa. No tak šlechetný jméno pro takový pako je úplně škoda. Jako sice jsme ho vybírali všichni hromadně, ale když on vypadal, jako takový andílek... A teď mi ten zmetek pořád visí na krku jak klíště s těma jeho jehličkovejma zubama, roztahuje se mi na mým gauči a občas mi spí až na hlavě. No to jsem teda zvědavá, co bude dál a koho z nás tří dospěláků trefí pepka jako první.
10.12.2013 - mám už dokonce svojí vizitku :-)
14.1.2012 - Ježíšek opravdu nadělil permici, no já furt jen valím oči a slintám blahem! Už jsme se byly podívat na první hodině s většími štěňátky a já měla hubu od ucha k uchu! To bylo boží, zase se vylítat a vyhopsat a vůbec! No byla jsem tolik chválená, až jsem se červenala 
Ale bodeť! Za ty voňavý střívka mě baví i to lehni a vstaň a tak
Prý si zase budu moct i štěknout na figuranta a na jaře i zahopsat s malinkejma pejskama agility...No co víc si přát!!!
10.12.2011 - Ahojky Lidičky :-)
Oslava největší, to si ani nedovedete představit! Sen se nám s paničkou stal skutečností! Panička dala výpověď v práci, a ze mě se stala velká paní recepční v našem vlastním fitku 
Ono se jim to vážně povedlo otevřít a berou mě pořád s sebou!
Je to skvělé, i když teda můžu vám něco říct...se mi občas po tom celodenním válení s plným břichem buřtů u bábrdle na gauči celkem stýská 
Ale zase to má jednu výhodu, babička mě ráda přivítá o víkendu, nemá mě plný zuby a páníčci můžou vyrazit někam relaxovat. A to jako, že si to fakt zaslouží! Každý den tam bušit v tělocvičně do těch červenejch sloupů, nic moc!
No a co myslíte, pro mě jedno velikánské plus. Kromě toho, že na vše samozřejmě dohlížím, hlídám a navozuju srandovní atmosféru, je tam jedna drbací ruka vedle druhý 
A z některých cvičenek už občas vypadne i nějakej ten piškůtek, hihi 
Taky s paničkou ale zajišťujeme celej chod fitka samozřejmě, chodíme roznášet letáčky, to mě baví a asistuju při vybírání těch nejlepších banánů do našeho úžasnýho drinku, co tam mícháme. No musím je vždycinky ochutnat, jestli jsou dobré, tak jak vypadají 
Takže ze mě se stává hodně šťastnej a důležitej pejsek!
Jó a to panička neví, že jsem jí slyšela, jak mluví s Ježíškem, aby nám nadělil permici na cvičák k Jiřince zase, jůůů! To by mi už nechybělo vůbec nic. No možná jen pořádná bunda, abych to tam s pejsany v těch mrazech ustála a nebolely mě záda a nožky! Asi taky napíšu dopis za okno
27.2.2011 - Tak jsem tu po delší době zase. Prý ty novinky teda šulím, ale svět se nezboří, jsou přeci horší věci na světě...třeba prázdná miska, že?!
Jó, koukám...jo, byly Vánoce a Silvestr, to normálka. Nějaký dárky, spousta jídla...Na Nový rok zase ty šílený ohňostroje a petardy, to prostě nepochopím! Ještě že jsem mohla být ve Velvarech s klukama v koupelně, tam byl klid!
Ale po Silvestru přišly ty hory...no a to bylo něco
Ten Ašoun...no vyrostl z něj fakt fešák a už to nebylo takový ucho...hmm, prostě kus a vypadalo to, že sympatie jsou vzájemné, takže jsme si užili přímo zaláskovaný týden. Jsem se z toho nemohla vzpamatovat ještě dalších pár dní, panička ze mě na mrtvici a já úplně free
No už dobrý, jen bych ho chtěla vidět častěji, ale nemáme časík, protože se nám pořád předělává bydlení a panička začala zase pořádně cvičit. Mám z ní radost a hlavně je super, že tam můžu být s ní A to si pište, že když chci hodit míček, vždycky tam z těch lidí, co se věší na strojích a divně hekaj, aspoň jeden neodolá mýmu výrazu. To už mám nacvičený. Takže je tam celkem sranda!
Všichni se těšíme na jaro, už se to blíží, páč mě pěkně svědí kožich a chlupů ze mě panička vždycky vyčeše tolik, že se musím ujistit, jestli mi tam nějaký zbyly :-)
Jó a to nevíte, jak jsem se pěkně otrávila čokoládou???
To bylo taky moc pěkný! Jdu si na čuchanou po zahradě a najednou něco nového a hned se mi seběhly sliny. No, neodolala jsem a zblajzla vyhozené cukroví na kompostu.
Jak mám asi vědět, že ho bylo 1,5kg a že je to hodně, co? To mi přeci nikdo neřekl!
Téda, takhle zle mi ještě nebylo, celou noc jsem měla gigantický bříško, to víte, dělala jsem jakoby nic, aby panička nenadávala, ale ráno už to nešlo vydržet bolestí. Samozřejmě jsem to neututlala a veterinářka mě neminula. Ale po prášcích se mi moc ulevilo, prý jen prdy...
Až na to, že si velká Danča vzpomněla, co zmizelo z toho kompostu, jaj! Takže fofrem zpátky na veterinu a už to na mě vytasily...skoro litr infuze mi nacpaly do tlapky 
Byla jsem jak průtokáč, páč jsem musela ležet u paničky, tak jsem musela čůrat do plínky. Bylo mi Danči líto, chudák tam se mnou tři hodiny seděla a po práci pěkně usínala.
No hrůza, ale už je to dobré a třeba si z toho vezmu i nějaké ponaučení...třeba, že 1kg cukroví by mi stačilo
20.12.2010 - Jupííí - hned první týden v lednu jedeme na hory! Tam jak jsme byli i letos a pojede s náma celá psí rodina. Klucí z Velvar, Ašoun z Kralup a Lilinka s Bakulínkem, jupííí Snad to tam nezbouráme!
Už se těším na Vánoce! Byly jsme s holkama v Praze podívat se na ty jejich obří stromky a bylo to krásné. A těch voňavých klobás všude kolem, jej to bylo žrádlo...škoda, že mě panička odtrhla, když už jsem se konečně procpala do jednoho stánku...
Už jsem dávala vědět Ježíškovi, tak snad jsem byla hodná a něco pod stromečkem najdu
18.12.2010 - Léto ufrnklo jak voda...no to jsem si hned vzpomněla na jeden z nejpošetilejších nápadů mojí paničky a to byl výlet na kanoích na řece Sázava...brr! Ještě teď je mi zima, jak jsme měli ošklivé počasí, ale musím se pochválit, páč jsem statečně přežila i sjezd pár menších jezů a pořádných peřejí! No nicméně doufám, že se to nebude opakovat :-)
Přemýšlím, jestli se za celou dobu, i podzimní, událo něco významného, ale až na obrovskou rekonstrukci bydlení, která je pořád v pochodu je vše při starém.
Byli jsme na pár dovolených tady u nás po Česku, výletničili jsme a našli nové kamarády:-)
Poslední dobou jsme začali jezdit do Litoměřic za paničky kolegyňkou z práce. No a ta kolegyňka má doma pořádný chlapy. No a to znamená, že já jsem v ráji, hihi Moji noví kamarádi jsou berňásci a musím jim pokaždý pěkně protáhnout pérka a vlítnout mezi ně jak tajfun
Také jsme byli párkrát v útulku v Kralupech nad Vltavou, vyvenčit mazlíky, který nemaj prý domov. No ale mě se nezdálo, že by se měli nějak špatně. Taková velká smečka, všichni pohromadě...no ale asi jim přeci jen chybí vyhřátý pelíšek po boku někoho jako jsou moji páníci. Panička se tam zamilovala - teda já jsem jasně na prvním místě, to by jí teda neprošlo - ale taky se mi líbí - takovej ustrašenej chlupáč Rambo.No už máme doma plot, tak nechápu, proč by nemohl s náma být. No udělám, co bude v mých tlapkách a zkusím to vymyslet
15.4.10 - Jsme navštívily s paničkama veterinární kliniku Jaggy Praha na doporučení kamarádky a neuvěřitelné!!!
Páni moc milí a ochotní doktoři, v čele p. Šrenk a Beránek, mi převrátili vše vzhůru nohama! Mě teda taky při těch všech vyšetřeních:-)
Každopádně, zádíčka mám v naprostém pořádku, spondylóza je v normě a to, co mi způsobuje moje pohybové problémy je těžká dysplazie kyčelních kloubů (nechápu, jak jiní veterináři toto mohli přehlédnout). Byly jsme z toho všechny v Jiříkově vidění, ale je to tak! Nevím, jestli je to zrovna výhra, ale každopádně se nemusím bát ochrnutí a panička slíbila, že mi přizpůsobí kompletně životní styl, že mě nenechá lítat a i ty schody prý nějak vymyslíme :-)
Určitě všem, kteří si neví rady, doporučujeme návštěvu této kliniky s týmem opravdu profíků a specialistů! Musí se tedy ale počítat s náležitou finanční peckou! Příkladně - cca hodinová konzultace s neurologickým vyšetřením a rtg kyčlí vyjde na 18 000kč, ale stojí to za to!!!
Panička přechází v práci na 12 hodinové směny, paráda !Už nikdy nebudu 24 hodin bez ní!
Jupííí, panička mi slíbila dovolenou na Máchově jezeře, ty brďo jezero, co to vůbec je? Asi něco jako náš rybník tady za domem:-) Ale co je nejlepší, je to už v červnu a s Lilinkou
5.3.10 - Nevídaná věc!!! 
Měla jsem na týden malou sestřičku Má kamarádka z hor se najednou objevila v autě a už jsme si jí vezli! No koukaly jsme obě dvě jak péra z gauče, ale fakt! Normálně u nás Lilinka týden bydlela, prý hlídání, když Andrejka odjela do ciziny na hory. To bylo bájo! Užily jsme si takový srandy a dokonce se ode mě Lilinka lecos přiučila! Je jí sice 5 měsíců a je to teriér jack russel, ale je moc šikovná! Panička nás teda občas (asi tak 15krát denně) musela srovnat na jednu hromadu, ale nám stejně cukaly koutky a za chvilku byla zase bitka Sice jsme toho měly ke konci týdne už obě plný brejličky, ale teď se mi fakt stýská! Nemá mě kdo tahat za hubu, nikdo se v noci netulí a nemám se s kým prát o kostičky 
A ty dobroty co nám Danča vyvařovala...
Ale povím vám jedno velký tajemství, děsně tajný! Danča říkala, že Lilinka byla taková malá zkouška, jak bychom to doma zvládali ve čtyřech a protože já jsem naprosto nekonfliktní pejsek nazývaný chůvička, mohlo by se mi snad i splnit mé tajné přání nějakého malého sourozence...ale lidi! PSSSSTTTTT!!!
27.2.10 - Jsme vyrazili celá rodina na týden na hory do Krkonoš do městečka Svoboda nad Úpou. Ubytovali jsme se v malém jednoduchém penzionku U školy a moc se nám tam líbilo! Fakt úžasný, cítila jsem se tam jak doma a pořád se něco dělo!Boží mám vzpomínky na sáňkování na Černé hoře a na novou kamarádku Lilinku od kolegyňky Andrejky, od paničky z práce.
A představte si, že mám novou výživu a zádíčka, kterou panička objevila na internetu a můžu zas pořádně běhat!!! No uvidíme, na jak dlouho mi to vydrží! Jmenuje se to APTUS APTO FLEX a je to sirup, který mi dokonce i chutná!
23.2.10 - Netrvalo dlouho a panička vymyslela novou aktivitu, jsem to říkala! Říká se tomu Dogdancing a prý musím organizovaně blbnout s paničkou a ještě na hudbu, jejda to jsou mi věci Ale vyrazily jsme na kurz a první hodinu jsme krásně zvládly, páč panička nenechala nic náhodě a ještě před tím pořídila knížku, abych prý věděla, co mě čeká! No lidi, to vám je taková sranda!!! Fakt mě to baví a hlavně, když za to dostanu třeba tu výbornou sušenou rybičku, no to snad začnu dělat i kotrmelce Nejlepší na celém tanci se psem je, že si uděláme sestavičku podle sebe a nemusím dělat nic, co by mě bolelo!
www.dogdancing.cz
31.12.09 - Jsme si udělali krásný výšlap na Říp s mým novým příbuzným, maďarským ohařem Ashiim od Lukášovi sestřenice :-) To bylo lidiček a nádherné počasí!
Zádíčka se mi stále horší, proto musíme zanechat veškerého výcviku, nesmím skákat, obrany a hlavně neprostydnout! Už si ani nemůžu hrát s velkýma pesanama, páč na mě pořád skáčou a to dost bolí Panička ale říkala, že stejně něco vymyslí, abychom se nenudily
26.12.09 - Jsme se, jak Jiřinka správně nazvala - v rámci socializace, zúčastnili pochodu "Zimní Družecká šlápota". Bylo to úžasné, krásné počasí nám pomohlo s přehledem zdolat trasu 10,5km a krásně nám po vánoční žranici vytrávilo :-) Sešlo se nás tam cca 23 pejsků a to vám bylo něco, když nás vypustili z vodítek! Smečka jak má být Naštěstí se to obešlo bez komplikací a i kámoši prudiči nakonec netrhli partu a vyváděli s náma. No a až na jedny podražené nožky to bylo i bez úrazů. Měli bychom něco takového podnikat častěji, každopádně další letní šlápota je naše
Vánoce, Vánoce přicházejí a už přišly
Panička sice byla na Štědrý večer v práci, tak u nás proběhly trošku Vánoce po anglicku a dárečky jsme rozbalovali až ráno!
A musím se pochlubit, jak jsme Danču vypekli. Chtěla udělat Lukymu vzrůšo a dárečky mu poschovávala různě po zahradě a sepsala souřadnice. Páníček dostal pod stromečkem jen instrukce a musel se vydat hledat. No jo, ale přeci deset minut stará stopa pro mě nic není, hned jsem se chytla a našla hned dva dárečky
Já musela být fakt hodná, no to já jsem, protože jsem dostala tolik mlsek a dokonce jsem si je mohla vzít sama z pod stromečku :-)
Ale pěkně mi to všechno zmohlo, hlavně to pískání s gumovým stehnem, až jsem vám usnula s ním v tlamce
Luky přišel s novou hrou a moc se nám líbí! Je to úplně nenáročné, zábavné a hlavně samá procházka v přírodě - www.geocaching.cz
Paničky podezření se potvrdilo a mám spondylózu nejspíš na třetím stupni Takže všechny zkoušky a závody padají, nejdůležitější je zdravíčko, tak uvidíme, na co se budeme cítit!
Našly jsme při procházce s kamarády krásnou louku za Rudou, takže jsme se opět pustily do stopiček, pořád mi je vytýkáno, že jsem fofrník a pak se nesoustředím, jenže kdo by šel pomalu po stopě s prázdným bříškem, když je plná toho dobrýho salámu??? A co kdyby byly hromádky ještě o metr vedle???
Na Strašeckém cvičáku proběhla spousta zkoušek, ale panička mě nepřihlásila. Mrzí mě to, protože se moc snažím, ale prý tam nebudeme dělat ostudu s tím mým aportem a počkáme si na jaro na ZM
Psilvestr se bohužel zrušil pro nedostatek zájemců, popravdě jsem to fakt málem oplakala, protože to byl úžasný nápad!
17.10.09 - Proběhla naše bojovka, aneb Stezka dovednosti. No naštvalo, ani tak mě ne jako paničku, počasí, které se opravdu nevyvedlo. Celou dobu pršelo a zima jak na Sibiři 
Na druhou stranu vyhráli opravdu jen Ti nejlepší a nejvytrvalejší, kteří vydrželi až do konce! Každopádně sranda jako vždy nechyběla a teplý čajík nebo svařáček nám to velmi zpříjemnil! Článeček o akci a foto najdete na stránkách cvičáku ve Družci :-) Já jsem tedy fungovala především jako předváděcí pesan, páč panička to na mě zkoušela a disciplíny jsme vymýšlely spolu :-)
Fotečky z LVT Pikovice, hlavně ze závěrečného sranda závodu - http://boxerklub-stc.rajce.idnes.cz/Pikovice_LVT_31.7.09/#album
Jinak připravujeme s Jiřinkou bojovku pro pejsky a páníčky a už máme naplánovaný psí silvestr na Mácháči, jupíí!
26.9.09 - Se konal Staff-spiritský pouličník a protože se přihlásilo málo voříšků, akce byla pro všechny. No a představte si odnesly jsme si 1. a 3. místo :-) Konečně se někomu líbily moje zuby venku a když Danča musela běžet se mnou agility, hodila vám takovou šipku do tunelu, že se všichni moc smáli :-) Vždyť vždycky říkám, že tunel je nejlepčí! Fotečky budou určitě brzy na stránkách školy.
Pečlivě s paničkou makáme pod dozorem Jiřinky z psí školy staff-spirit a na podzim chceme zkusit zkoušku ZM a vytrvalosní zkoušku - no to musí Danča ještě hodně trénovat...poběží nebo pojede na kole...?
1.8.09 - Návrat z psího tábora. To vám byla paráda, tolik placatých čumáků...Byli jsme s páníkama v Pikovicích na Praze - západ a bylo tam nádherně, sluníčko jak v tropech a práce jak na kostele - skoro denně jsme chodili na stopy, byly obrany a poslušnost. Na konci tábora jsem vybojovala druhé místo ve sranda závodě a naučila se pinkat s nafukovacím balónkem :-) No a ještě teď by se mi hodily nějaké psí lázně nejen na tlapky:-)
16.6.09 - Jsme byli s páníkama na výletě na vodě s hasičema z Prahy - západ :-) No mám zážitek na celý život!!! Tolik chlapíků v uniformách a všichni si chtěli hrát, no bomba! :-) Vyrazili jsme na výlet loďkou až na Slapy, no přeci jen mě ty čtyři hodiny v člunu trošku unavily, ale stálo to za to a srandy byl kopec Panička mi nevěřila, že si vůbec sama vlezu na palubu, ale kdo by si to nechal ujít...! :-) Dostala jsem pochvalu za statečnost a já páníkům taky jednu uděluji, protože Ti dva blázni na sebe natáhli gumový obleček...neopren tomu říkali... a dobrovolně se šli koupat do 12° studené vody. Vždyť oni nemají chlupatý kožich jak já, no že Lukáš jde do všeho, to vím, ale Danča - takový zmrzlík!!! Jo a nechali se vláčet za lodí na dřevěných prkýnkách, no blázni:-)
7.6.09 - Nám ve Strašecí na cvičišti uspořádali takový klubový cvičný závod štěňátek a začátečníků Poprvé jsme si vyzkoušeli, jaké napětí zavládne v kostech (i když o nic nešlo) - teda panička se klepala, já to viděla, ale snažila se to maskovat :-) Moc nechápu, že to tak řeší, vždyť to byla velká legrace i přes občasnou děšťovou spršku a myslím, že ze mě můžou mít doma radost, protože jsem vybojovala čtvrté místečko z 15 závodníků.No přivolání jsem se zakousla, že tentokrát musím, jinak bude ostuda, ale aport...když ten pešek měl tak srandovní ucho a když ho chytnete a zatřepete hlavou, máte krásnou masáž zádíček, no přece bych se toho kvůli pár bodům nevzdala:-)
24.5.09 - Jsem konečně přišla na to, že když se moje tlapky začnou mrskat ve vodě, můžu plavat a je to velká sranda :-) Panička měla obrovskou radost, já teda taky, hlavně když jsem konečně dosáhla na klacíky, co mi házela:-)
23.5.09 - Se konal S.O.S. závod v Agility v Lounech určený pro všechny příznivce překážek i s minimem zkušeností. Byli jsme se tam podívat a bylo to krásné! Vstupné bylo pytel granulí a během závodů se dokonce umístili i někteří opuštění pejsci do nových rodin Příští rok nebo pokud se bude závod konat dříve se také zúčastníme, protože vůbec o nic nešlo, byla tam hezky uvolněná atmosféra:-)
Myslím, že kdyby se každé cvičiště zamyslelo a například jednou do měsíce uspořádalo podobný "umisťovací" závod v čemkoli, moc by to útulkům pomohlo, pořadatele to stojí jen pár organizačních záležitostí a soutěžící si užijí spoustu legrace!
http://www.agility-louny.wz.cz/
15.5.09 - JSME OSLAVILI MOJE PRVNÍ NAROZENINY:-)
Dostala jsem dort a dárečky, jako jeden z nich byla permanentka do nové psí školy ve Družci - Staff-Spirit :-) Na doporučení kamarádky jsme se tam hned vydaly s paničkou a moc si první hodinu užily! No ten Balou - to je prostě kus psa:-)
Jinak stále pracujeme na výcviku ve Strašecí, dokonce nám připravili na 7.6.09 závody pro štěňátka a protože já pohár chci, musíme máknout :-)
A v agility se samozřejmě pomaličku také zlepšujeme, akorát panička mi přestává stíhat - musí na sobě taky teda zapracovat:-)
Když to dobře půjde, zkusíme na podzim zkoušku ZM
19.4.09 - jsme se s paničkou zúčastnily svodu štěnátek v Křenicích u Říčan. Hodnotila nás paní Krista Mašatová a až na ty moje vysmáté zuby máme krásné hodnocení a jsme spokojené :-) Myslím, že jsme si to užily - no já rozhodně, páč tolik placatých čumáků na hraní kolem sebe většinou nemám:-)No a panička má radost, když já jsem šťastná, tak není co dodat!
21.3.09 - začínáme v Novém Strašecí s tréninky Agility, kdo má chuť, přijďte si vyzkoušet!!! Pro upřesnění mrkněte na stránky ZKO :-)
Panička mi odjela na měsíc na školení do Frýdku Místku, ale slíbila, že až se vrátí, pustíme se naplno do všech možných tréninků a přihlásila nás na LVT do Pitkovic od ÚP Střední Čechy, tak se mocinky těším:-)
7.2.09 - jsem se zúčastnila své první výstavy v životě, byli jsme v Brně na DuoCacibu a moc se mi tam líbilo!Posuzovala nás paní rozhodčí Paola Watten, ITA a dala nám známku N2. V posudku nám napsala, že v tomto okamžiku mám disharmonii mezi hlavou a tělem, tělo by mohlo být kratší, moc ukazuji zuby, mám mírně spáditou záď, ale také mám krásnou tmavě červenou barvu s krásnými bílými znaky, hezký energický pohyb a dobře stavěný hrudník:-)
No nervíky byly, ale celkově jsme si to moc užili a máme z toho dobrý pocit!.-)
......už se stalo.....
29.1.09 - se konal v Praze na Rohanáku můj první sutinový trénink v životě, s Filipem Štrachem, jeho Krakenem a Kris. Zatím zabíhačky, ale už štěkám:-)
...doma se stále něco chystá a pořád mi lepí uši...
